Informace o pražských přívozech
ZAČÁTEK PŘEVOZNICKÉ SEZÓNY V PRAZE
Během převoznických plaveb 10. dubna 2010 svezly pražské přívozy a salónní rychloloď NEPOMUK přes 5000 cestujících. Všechna převoznická razítka se podařilo sehnat 78 účastníkům.
Slosování proběhlo 10. dubna 2010 v 19:00 na Křížovnickém ostrově (vstup z Křížovnického náměstí č. 3) na staroměstském konci Karlova mostu.
Výhry vylosovali pražský Vodník Vltavín s čertem z Čertovky.
Na výherce čekají:
- cena: Víkend (pátek – neděle) pro rodinu v italských Benátkách ZDARMA
- cena: víkend pro rodinu v Resort Beach Nová Živohošť
- cena: víkend pro rodinu v Resort Beach Nová Živohošť
- cena: kanoe
- cena: kolo
Ceny věnovali
Ski a Bike Centrum Radotín s.r.o.
HISTORIE STAROPRAŽSKÝCH PŘÍVOZŮ
Tradiční komunikační překážkou v pražské aglomeraci bývala vždy řeka Vltava. Není tak divu, že z důvodu nezbytnosti cest z jednoho břehu na druhý již před staletími vznikl zajímavý druh hromadné veřejné dopravy – přívoz. Vznik přívozů v Praze předpokládáme souběžně se vznikem městského osídlení na obchodních stezkách.
Funkcí přívozu je propojit konce pěších nebo vozových komunikací překřížených vodním tokem a doplnit přemostění na nízké úrovni nábřeží. Kolem Vltavy byl čilý ruch rekreační i pracovní a propojení tímto způsobem bylo logické a nezbytné. Praha měla proto řadu přívozů od nejstarších dob. Právo provozovat přívoz bylo vždy velmi ceněné a o tuto živnost vždy býval velký zájem. Víme také, že v roce 1222 vlastnila Vyšehradská kapitula obec Podolí s dvorem a právem přívozu.
V moderní době (od 50. let 19. století) přívozy byly buď soukromým majetkem nebo vlastnictvím obcí. Obecní přívozy byly provozovány buď přímo v režii příslušné obce nebo byly pronajímány jednotlivcům. Někteří dokonce provozovali více přívozů. Například jistý Jan Pašek provozoval počátkem století přívoz v Záběhlicích (dnes součást Zbraslavi) a také přívoz karlínský a v roce 1909 také zabezpečoval dočasně převoznické služby při opravě mostů přes Štvanici. Jiný soukromník, holešovický rybář Karel Vaňha (a otec slavného pražského rybího restauratéra Jindřicha Vaňhy), provozoval ke své rybářské živnosti také dva přívozy holešovické. Na počátku 20. století provozovaly obecní přívozy například Modřany, Hodkovičky, Podolí, Praha a Bohnice. Ojediněle přívozy provozovaly jiné instituce, např. Knížecí hospodářské ředitelství na Zbraslavi nebo Zemský výbor pro Království české. Většinu přívozů provozoval po roce 1949 komunální podnik Lázeňská a rekreační služba, od roku 1959 Kadeřnické a lázeňské služby hl. m. Prahy a po roce 1965 Pražské lázně. I toto začlenění přívozu svědčí o náhledu nadřízených orgánů na tento dopravní prostředek. Je zajímavé, že i v období socialismu se zachovaly soukromé přívozy. Povolení k jejich provozování vystavoval příslušný obvodní národní výbor.
V místech, kde byla doprava přívozy nejintenzivnější, byly později celkem logicky postaveny mosty, které je nahradily. Praha jich má dnes na svém území celkem 18. Hlavní období rušení přívozů nastalo po roce 1948, kdy došlo k postupnému úbytku drobných živností z okolí řeky a také odlivu návštěvnosti. Pražané začali hledat jiná místa k rekreaci. Poslední přívoz v centru Prahy propojoval břehy Vltavy u Občanské plovárny a vydržel do roku 1950. Mezi nejdéle přežívající patřil přívoz Sedlec – Zámky, který zanikl až na počátku 90. let, kdy při tzv. malé privatizaci o jeho provozování neměl nikdo zájem.
Svoji roli dnes hraje i významnější rozvoj městské hromadné dopravy i individuální automobilové dopravy než v minulých desetiletích a v neposlední řadě i značná finanční neatraktivnost přívozů pro jejich provozovatele. Některé z přívozů byly v posledním období své existence dokonce provozovány zdarma. Podle dosavadních poznatků na území dnešní Prahy na Vltavě existovalo téměř 50 přívozů.
Teprve díky jejich novodobému zahrnutí do dotované hromadné dopravy se mohli Pražané v roce 2005 opět svézt přes Vltavu.
Na základě žádosti městských částí Praha 1, 2, 5 a po schválení celého záměru Radou hl. m. Prahy byl od 1.8.2008 zahájen provoz na dvou nových přívozech (lodních linkách) P4 a P5. Jde o vzorovou spolupráci těchto městských částí zaštítěnou pražským primátorem Pavlem Bémem.
PŘÍVOZ P4 MEZI HOLLAREM, ŽOFÍNEM, STŘELECKÝM A DĚTSKÝM OSTROVEM
V místech nově otevřeného přívozu označeného P4 mezi ostrovy na vzdutí Staroměstského jezu existovala od pradávna řada známých a hojně využívaných přívozů. Z konce dnešního Smetanova nábřeží z místa Na Zábradlí vozil přívoz pradleny na severní špici Střeleckého ostrova. Existoval zde i přívoz mezi dnešní Národní třídou – od tehdejších staroměstských hradeb kolmo přes tok Vltavy kolem jižního cípu Střeleckého ostrova k dnešnímu Malostranskému a Janáčkovu nábřeží a ulici Vítězné, vedoucí na Újezd.
Ostrov Žofín – Nové Město: poprvé doložen 1714, naposledy 1815.
Spojení lodičkami mezi Slovanským, Dětským a Střeleckým ostrovem (přezdívané „želva“) fungovalo někdy kolem poloviny 20. století za jednokorunové jízdné.
Přívoz P4 navazuje svojí trasou na tyto historické přívozy a zajišťuje spojení obou vltavských břehů a všech centrálních ostrovů umístěných mezi mostem Legií a Jiráskovým mostem. Konkrétně došlo ke spojení přístaviště „Hollar“ - Smetanovo nábřeží a ostrovů Střeleckého, Slovanského (Žofína) a Dětského (dříve Židovského). Především v případě Střeleckého a Dětského ostrova tak došlo ke kvalitnímu a dostupnému napojení těchto míst na Pražskou integrovanou dopravu. Od roku 2009 přibude přístaviště „Národní divadlo“. Dosud byly tyto ostrovy přístupné pouze s velkou docházkovou vzdáleností od zastávek povrchové dopravy.
Na okruhu pluje loď Alka s kapacitou 20 osob, trasa trvá 10 minut.
PŘÍVOZ P5 MEZI JIRÁSKOVÝM NÁMĚSTÍM, ADMIRÁLEM, VÝTONÍ A CÍSAŘSKOU LOUKOU
V místech nového přívozu P5 na vzdutí Šítkovského jezu existovaly následující přívozy:
Císařská louka – Podolí: v provozu nějakou dobu od roku 1927, pak doložen ještě v roce 1950
Císařská louka – Podolí , přístav: poprvé doložen 1222, naposledy 1906, možná nahrazen předchozím přívozem
Císařská louka – Vyšehrad: poprvé doložen 1420, naposledy 1962
Císařská louka – Smíchov: od roku 1903, viz provozované přívozy přes ústí podolského přístavu: doložen 1931
Smíchov – Podolí (řkm 55,6): poprvé doložen 1906, naposledy 1909. V roce 1222 vlastnila vyšehradská kapitula obec Podolí s právem přívozu.
Podolí – Vyšehrad- Výtoň (na pravém břehu kolem vyšehradské skály před proražením vyšehradského skalního tunelu), poprvé doložen 1885, naposledy 1904. Jako náhradní doprava za tramvaj v provozu v letech 1975 a 1982, tzv. podélná vodní doprava
Smíchov – Výtoň: v roce 1944 jak náhrada za uzavřenou lávku
Smíchov – Nové Město, Podskalí: zřízen 1429, zrušen 1878
Dodnes byl prostor kolem řeky mezi Podolím, Vyšehradem, Císařskou loukou a Smíchovem pro pěší i cyklisty dopravně obtížně dostupný.
Obnovený okružní přívoz P5 navazuje na cyklostezky, zpřístupňuje příbřežní partie Vltavy a má zkrátit přes léto řadě Pražanů cestu do zaměstnání. Linka rozšířila spojení o oblast za Šítkovským jezem (tj. od Jiráskova mostu) až k podolskému Yachtklubu. Spojeny jsou přístaviště u Jiráskova náměstí, botelu Admirál a Výtoně a s ostrovem Císařská louka a Yachtklubem CERE (na znamení). I zde je zlepšeno spojení mezi místy, která jsou běžným dopravními prostředky Pražské integrované dopravy komplikovaně dostupná. V případě zájmu cestujících se předpokládá, že by se časem mohl počet přístavišť ještě zvýšit a zahustit tak momentálně navrženou síť. Vše bude záviset na vyhodnocení provozu nových lodních linek.
Na přívoz vyjede loď BLANICE , která okruh zvládne za 60 minut a dopraví bezpečně 50 osob.
PLÁN TRASY PŘÍVOZŮ P4 a P5
POPIS PŘÍSTAVIŠŤ P4
NÁRODNÍ DIVADLO
pravý břeh, ŘKM (říční kilometr) 53,63
schodiště, (zřízeno bude 2009)
bude umístěn plovoucí přístavní můstek
HOLLAR
pravý břeh, ŘKM 53,48
původní místo bude osazeno původním nástupním plovoucím můstkem
SLOVANSKÝ OSTROV
plovárna Slovanka, levý břeh ostrova, ŘKM 53,80
bude osazeno plovoucím zařízením
STŘELECKÝ OSTROV
pravý břeh ostrova, ŘKM 53,63, schodiště,
bude umístěn plovoucí přístavní můstek
DĚTSKÝ OSTROV
ŘKM 54,20, pravý břeh ostrova
bude umístěn plovoucí přístavní můstek u přístupového schodiště vedle půjčovny loděk
POPIS PŘÍSTAVIŠŤ P5
JIRÁSKOVO NÁMĚSTÍ
pravý břeh, ŘKM 54,27
nástup a výstup cestujících bude uskutečňován přímo z nízké hrany nábřeží
ADMIRÁL
levý břeh, ŘKM 55,03
nástup a výstup cestujících bude uskutečňován přímo z nízké hrany nábřeží
VÝTOŇ
pravý břeh, ŘKM 55,25
nástup a výstup cestujících bude uskutečňován přímo z nízké hrany nábřeží
CÍSAŘSKÁ LOUKA
pravý břeh ostrova, ŘKM 56,05
osazeno na původním místě nástupním plovoucím můstkem
YACHT CLUB CERE - zastávka na znamení
pravý břeh, ŘKM 56,25
nástup a výstup ze stávajících plovoucích můstků
TARIFNÍ PODMÍNKY
Oba nové pražské přívozy - stejně jako 3 stávající – jsou začleněny do systému Pražské integrované dopravy. Cestující na nich mohou použít časovou jízdenku MHD nebo běžné jednotlivé přestupní jízdenky v základní ceně 26 Kč, která bude k zakoupení přímo u převozníka a umožní navázat na další spoje. Na linkách P4 a P5 ale nebudou platit nepřestupní jízdenky za 18 Kč, ani SMS jízdenky. Jízdní kola a kočárky budou přepravovány zdarma.
PROVOZNÍ ČASY A PODMÍNKY
Rok 2008
Provoz byl zahájen 1. srpna 2008 a bude funkční 3 měsíce do 31. října 2008
Rok 2009
Provoz bude zahájen 15. dubna 2009 a bude funkční 6 měsíců do 15. října 2009
Provozní doba obou přívozů bude pondělí – neděle 8:00 – 20:00 .
Přívozy nebudou v provozu při 1. a vyšším stupni povodňové aktivity, případně při jiných extrémně nepříznivých přírodních podmínkách.
Plavby bude zajišťovat První Všeobecná Člunovací Společnost s.r.o.
PRVNÍ VŠEOBECNÁ ČLUNOVACÍ SPOLEČNOST
První Všeobecná Člunovací Společnost provozuje vyhlídkové plavby na řece Vltavě a vodním kanálem Čertovka v historickém centru Prahy v duchu nejlepších tradic z konce 19. století. Tato služba je známá jedinečnou trasou plavby, původní vzhled lodí doplňuje živý odborný výklad o pamětihodnostech viditelných z řeky a národní historii. V roce 2007 postavila společnost pro město Prahu loď HERMES pro bezdomovce, otevřela MUZEUM KARLOVA MOSTU a v době povodní se tradičně podílí na stavbě protipovodňových hrazení na Staroměstském břehu. V rámci PID provozuje přívozy P1 (Sedlec - Zámky ) a P2 (V Podbabě - Podhoří).
ROZPOČET A FINANCOVÁNÍ
První Všeobecná Člunovací Společnost s r.o. investovala do zřízení obou nových přívozů, pořízení převozních plavidel, přístavních mol a můstků, vyvazovacích prostředků a vybavení přístavišť částku 10.000.000,- Kč.
V rámci projektu „Ostrovy a břehy“ , přispělo město Praha částkou 1 600 tis. Kč. Uvolnění finančních prostředků schválili pražští radní 15.7.2008. Na dofinancování provozu stávajících přívozů na území Prahy je z městského rozpočtu určena suma 1 035,5 tis. Kč.
DALŠÍ PLÁNOVANÉ PŘÍVOZY NA VLTAVĚ V PRAZE:
P6 Modřany – Velká Chuchle – zajistí spojení vltavských břehů pod modřanským jezem mezi zastávkou Belárie a závodištěm ve Velké Chuchli.
Datum předpokládaného spuštění: 1.7.2009
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ PROVOZU SPOJENÉ S TISKOVOU KONFERENCÍ: 1.8.2008 11:00
Proběhlo 1.8.2008 v 11 hodin na přístavišti přívozu Hollar na Smetanově nábřeží .
Zahájení nových lodních linek byl přítomen primátor Prahy Pavel Bém a starostové městských částí Prahy 1, Prahy 5 - pan Petr Hejma, pan Milan Jančík.
PhDr. Štěpán Rusňák
výkonný ředitel
První Všeobecná Člunovací Společnost s r.o.
Platnéřská 4, 110 00 Praha 1,
www.prazskebenatky.cz
+420 776 776 779






